Jedeme z kopce... anebo do kopce?

Nase cesta se preklopila do druhe poloviny. Opustime hory a mirime do krajiny, kde Anglicanum prislo vino tak hnusne,ze si do neho zacali lit brandy. Kolem reky Rio Douro po prudkych kamenitych svazich splhaji vinice, kdee vznika nejlepsi portske. Nase pneumatiky zamirily do mestecka Peso da Regua, kde jsme naskocili na projizdku lodi. Bylo to takova hrc-prc akce pro turisty. Vzhledem k odpornosti mesta jsme vyrazili do proklamovaneho srdce oblasti - vesnice Pinhao.

Tady nas ceka zklamani jeste vetsi. Je to spinava dira, kde vubec nic neni. Snad jen par kramu a vetesnictvi podobnych snad jen obchodu jednoho naseho kamarada - ten nastesti s internetem neumi, tak si to neprecte :) V zoufalstvi volame Alesovi, ale ten si z Portugalska nic nepamatuje - byl tu jen par tydnu.

Rychla porada, rychla zmena planu. Startujeme smer Viana de Castelo na pobrezi. Prijezd po Eiffelove moste znamena .lasku na prvni pohled. Hezke historicke mesto s blizkym pristavem. Na radu pruvodce se ubytujeme na nemocnicni lodi Gil Eanes a letime slavit Moncici narozeniny do mesta. Nakonec kotvime v Michellin restauraci s Francouzem a dobrym vinem. Ulovime narozeninovou cache a ....to uz neni pro zapis :)

Za hrichy se musi platit

Na Vianu z vyse hledi krasny kostel a my na treti pokus nachazime schody pro hrisniky. 681 schodu nahoru, 681 schodu dolu! Nahore brutalni saigon v podobe 30 autobusu spanelskych turistu. Rychly obed, prohlidka lodi, neuspesny pokus ulovit 2 cache, rychle koupani v hrozne ledovem mori a cesta smer park de Geres - severni vyspa nasi cesty.

Vse jde jako po masle, nez se nam v nejhorsim miste zblazni navigace. Naberme asi 50 km v horach a do vesnicky Geres prijizdime mirne rozlozeni. Premyslime co dal. Tu se zjevi maly Hobit a nabidne nam ubytovani, krasny pokoj, prijemna vecer-zas je dobre....