Argentina secunda parte

31.1. Mendoza a smer jih
Rano jsme vstali brzo s umyslem vyjet na dlouhy usek smer jih. Vse se zkomplikovalo pri hledani smenarny (hodne nedostatkova vec v Argentine) a pri nasledne valecne porade, jak dal. Dan prosazaval a nakonec i prosadil zmenu planu - pojedeme jen k Lake Districtu a dolu do Patagonie poletime. Sice se nam puvodne nechtelo, ale cas byl neuprosny - jinak se vse stihnout proste nedalo. Tak nam uz zbyvalo jen koupit letenky, coz se natahlo na skoro 3 hodiny. Tak jsme si zasli na steak a vyrazili pred 4. 
Po tradicnich brylich kolem mesta jsme vyrazili a po par kilometrech sjeli na legendary rn 40 ve stopach Che. K me velke radosti se povedlo ulovit i kes s logem starym skoro rok. Pokracovani sotoliny, hliny a misty certviceho bylo super, ale cestovat takto az na jih by asi nedaly nejen Sieny. Po 130 km jsme chytli asfalt a pohodove dojeli do lyzarskeho (!!!) letoviska Maralgue. Hned za sotolinou zacala superrovna cesta , nejdelsi rovinka mela 40km. Ve vsech smerech prachbidny hotel *** nastesti byl jen na prespani. 
Celkem ujeto 2400 km, 450 this day

1.2. - chyt si sveho plamenaka
Vavra a plamenaci. Cela vyprava a plamenaci! 
Privstali jsme si a vyrazili do parku sledovat plamenaky. 20 km po silnici a 55 po sotoline. Po cca  30 sotoliny vuz c. 2 podezrele zastavil a bylo zle. Mara prorazil nadrz, najel na kamen, krery videl a ktery bezne prejizdi. V mercedesu. Inzenyri z Fiatu by se nad tim meli zamyslet! 
Otocka a smer mesto, otevirame opravnu. Nastesti nejsme ve vyspele zemi, kde se jen vymenuje, ale jeste opravuje. 10 min a 50 pesos a muzeme zpet. Podruhe park prejedeme o 10 km. Nakonec zjistime, ze jsme v zakazane zone, bez pruvodce no way. Nenapadne se asimilujeme se skupinou turistu a valime vyschlym jezerem za vysnenymi plamenaky. Za chvilku stopka a otocka, plamenaci kdesi v cudu, dal nesmime. * CENSORED *
vracine se na cestu a padime smer jih. Po 350 km dorazime do Chos Malal a k veceri dosteneme kozu. * CENZORED * 
Ujeto 550, celkem 2950

2.2. - az na dno
Vecirek na druhem pokoji koncil az 5, takze planovany odjezd v 7 doslal ranu. Do naseho auta priskocil Vavra a vyrazili jsme jako predvoj. Po 150 km jsme se srazili na benzince a pokracovali spolecne. Po dalsich 300 km jsme zjistili, ze posadce 2 dochazi benzin a co bylo horsi, ze benzin dochazi i nam, i kdyz ho mame vic. Tak jsme vyrazili za benzinkou, ktera se ne a ne objevit. Nadejna odbocka se ukazala jako hraz prehrady. Skytnuti se dalo ocekavat kazdou chvili...
Nastesti se ze strazni budky prisel podivat vojak, kteremu jsme vysvetlili, ze gasolina kaputo. Kdyz si overil, ze nekecame, zavolal a poslal nas na zakladnu (to zni vznesene). Ze stareho renaultu 19 vytahl borec hadici posledni 3 litry benzinu, ktere nam meli pomoct ujet 40 km k benzince. Nahoru s malymi otackami a z kopce bez plynu - a vse se povedlo! Posadka c. 2 tolik stesti nemela, benzin ji dosel hned po nasem rozdeleni. Podarilo se jim stopnout skoro kazde auto, ale zadne nemelo hadici. Nakonec prijela rodinka, ktera nemela hadici, ale nakonec se nasel clun s pumpickou, ze ktere se povedlo vymomtovat hadicku. No a jak na svinu borec nemel benzin. Tak byl vyslan Mara s kanystrem na benzinku. Rodinka si ho oblibila natolik, ze ho vzala i zpatky. Nechteli penize, tak nedostali nic. Nalivali jste nekdy benzin z kanystru? Z kanystru bez hadicky? Prekvapive to nejde, je tam svinska zarazka, ktera nesla jen tak prekonat. Tento moment prokazala Vybra svoji prislusnost ke skupine a prisla s resenim. Do nadrze vrazila svuj kartacek Curaprox. Heureka!
Po Asi hodince jsme se potkali v cili nasi cesty - Bariloche, prekrteno na Barichelo, hlavnim letovisku v oblasti jezer. Stihlo jsme jeste hodit veci do lavanderi, kde nam borec vsunul okridlenou hlasku No ticket, no clothes! Ja s Vavrou jsme umreli, Dan mel zazivaci problemy a vyrazil se zbytkem do mesta. Jen Vybra mela pocit, ze pri cisteni zubu neco divne smrdi na zachode. 
Ujeto celkem uz 3500 km, 550 km k jezerum

3.2. Panaramatico
V jezernim letovisku nas probudila zima a dest, takze jsme vyrazili na lanovku, u ktere jsme zjistili, ze v zime desti nejede az nahoru. Nastesti jsme potkali pana I, takze nam poradil, kam mame jet, aby to byla krasa. Po ceste jsme navstivili sadky pstruhu, takze se Mara nechal kousnout do prstu a chtel si koupit kaviar, ktery mu neprodali, takze asi vse nema svojicenu, jak rika. Takze jsme vyrazili do Llao Llao, kde jsme sli na obed poprve v jednu, takze ve spravnem argentinskem rytmu. Hospudka U tri gracii byla prima, prima pivo Patagonian, takze jsme dali 3 za 35 a jeli na panaromatico Cerro Campanario, kde byly supr vyhledy. Strasne foukalo a bylo nam zima, takze jsme vyrazili na maly jezerni okruh. Prvni zastavka byla v parku, kde byly 2 atrakce - most a tajne jezero - takze jsme dali obe. Dinopark jsme Jandovi zakazali, takze jsme se presunuli do pivovaru gilbert, kde meli piva ruby, rocha a negro, takze jsme pili semafory, hlavne Janda. 25 piv v 5 lidech pry byl rekord, takze jsme se stali tak vazebymi, ze nam zajistili odvoz, protoze jsme nebyli schopni ridit. Diky tomu jsme prijeli brzo, takze jsme mohli jit jeste do mesta. 
Ujeto celkem 3650 km, takze 150 km kolem jezer