Distanční dostihy Most 9.-11.10.2009

Tak jsem se konečně po několika letech dostala opět blíž distančním dostihům. Díky Petrovi a Danče, kteří s Leknínem a Alexandrem vyrazili na poslední závody letošní sezony. Počasí sice moc nepřálo, ale i tak to bylo moc fajn. Krásná dvě druhá místa, jedno čtvrté a jedno desáté - paráda :)

Foto zde

Portugalsko stručně

• vyplatí se přečíst průvodce a uvěřit, že znalost pár slovíček se fakt hodí
• průvodce nelže, když tvrdí, že Portugalci jsou extrémně ochotní a milí
• průvodce lže, když slibuje lodě místo přívozu (nebylo ani jedno)
• lze se ztotožnit s konstatováním průvodce, že portugalská kuchyně je velmi chudá a jednotvárná
• výborná káva velikosti picollo nám ani jednou neukápla na průvodce, možná tam uvízlo trošku toastíků
• glorifikace staveb, které se průvodce nezřídka dopouští, je neopodstatněná
• mystická místa místy zamlžená, což lze přičíst na vrub průvodcově subjektivní nevyhraněnosti, či naší vyhraněnosti
• schopnosti průvodce v hledání skvělého a cenově přijatelného ubytování jsou výtečně, i když občas chybí okna :)
• Leznarův objektivní průvodce po Rio Douro pravdivěji odhladl, že praví portští vinaři nejsou na turisti zvědaví
• fenomén geocachingu žádný průvodce výslovně nezmiňuje, ale i v této oblasti průměrný kešer nezklamán nebude

Přiblblé poznámky nemění nic na tom, že Lonely planet je jednoznačně nejlepší průvdce, kterého naše pracky držely :)

Mrkněte na FOTKY - rozumných cca 200 kousků :)


No a mapka naší cesty, nepřehledná jen mírně :) Celkem najeto cca 2300 km, bouráno jen jednou, zaplaceno celkem 5 letenek na osobu :)

Bye, bye Portugal

Vstavani v kobce se ukazalo jako problem. Jesteze mame Dosika, ktery si mirne opozdene vzpomnel na Moniciny narozky. Pobal.ili jsme se, veci nechali na recepci a zakotvili na snidani v brazilske kavarne. S plnym briskem jsme si vyslapli na krasny vyhled na Porto.

Na cestu do rybarske vesnice, kterou slibovalo LP jsme pouzili klasickou tramvaj. Sice by se dala zamenit za metro, taky jezdi po zemi, kdyby nemela rok vyroby 1920. Cestou po pobrezi jsme minuli i muzeum tramvaji, ale vzhledem k tomu, ze jsme jiz v muzeu jeli, tak jsme si to tentokrat odpustili.

Odlov cache byl dobrodruzny hlavne kvuli mudlum, kteri nas zahllidli. Diky tomu jsme si naplanovali neplanovanou pauzu, kterou Monika prospala. Zmateni mudlu se nam povedlo diky mirnemu posunuti cache, tak ji snad nekdo jeste najde :)

nejvyssi cas vyrazit za tejemnstvim staciren portskeho. Vybrali jsme si Taylors, coz je jedna z nejstarsi a navic porad rodinnych paliren. Je hezky schovana, ale navsteva stoji za to - je skutecne malebna. Hezky jsme se picli, kombinaci horka, hladu a hlavne skveleho portskeho. Skvely vyklad v perfektni anglictine jsme si vylozili vylozili mirne odlisne, ale to nam zas tolik nevadilo :)

Vecerni cekani na letadlo nam krasne uteklo, mozna i diky posledni veceri (nikoli Pane :). Takze ted uz snad jen dobrou noc, deti. Dobrou noc, strycku Fido!

Made in Spain

prilet do Gerony/Girony/Barcelony nas zastihl pod mirnou dekou, ktere urcite pomohlo i velmi otravne pretahovani batohu. Pridalo si i slozitejsi shaneni (predrazeneho) ubytovani.

Nakonec to dopadlo, my si oddechli a naladili se na vlnu pohody :) Rozhodli jsme se venovat shoppingu, ale vetsinu dne jsme shopy spis hledali. Nakonec vse dobre dopadlo, my dobre nakoupili, dobre se najedli a dobre se vyfotili u katedrali.

Druhy den uz jen letiste. Dalsi letiste. Traffic. Brno.

Bye bye!

Porto, Oporto a ti dalsi Sandemani

Uz jsme se bali, ze se nevyplni prislovi 'Kam cert nemuze, nastrci Cecha'. Hned u snidane, kdyz probirame plany, uslysime 'Dobry den'. Nastesti jsme tradicne nekomunikativni, takze se dozvime jen, ze starsi pan s pani taky cestuji a taky chteli letet se SkyEurope, jen o tyden driv. Nabirame smer I, tradicne vyborne schovane, kde nachazime vybornou pani. Vybaveni plankem trasy, ujisteni, ze zacatek neni zajimavy a zapsani do statistiky na novy radek jako Czeck rep. (kde je pan s pani, kteri nam I doporucili ?), vyrazime.

Zacatek trasy pripomina spise odpocivadlo u vychodonemecke dalnice, ale postupne se propracujeme i k trusu bylozravcu na vysohorskych pastvinach. Cestou narazime na lesni pozar, ktery hasi vrtulnik vodou z nedaleke prehrady. Porad se snazime chytit okamzik vypusteni vody, ale nic. Cesta zpet pres vyhlidku s pramenem a dlasi exkrementy. Navrat v drobnem desti, se kterym na nas pada i unava.

Aktivujeme posledni sili a vyrazime na prehradu, kde se na jare a podzim objevuje Mesto duchu, zatopena vesnice. Po kratsim bloudeni dorazime na misto, sily na dalsi turu nezbyvaji. Na veceri volime mistni pension. kde nam jako predkrm nachystaji plody more. Ja se poustim do hrdinskeho cinu a snim skoro celou plzomusli. Chutna to asi jako smradlava cuketa. Nicmene jsme bohate odmeneni vykonem kuchare - urcite nejlepsi jidlo v celem Portugalsku. Bravo!

Tak jeste to zapit portskym, vyloudit nazev zpevacky a honem na kute!

Oooooo to Porto

Rano balime a vyrazime do posledni destinace nasi cesty. Po valesne porade behem cesty se rozhodneme hned vratit auto a cestovat sockou. Na letisti nas ceka mile prekvapeni, vrati nam vice penez z depositu. Portugalskym metrem (mimochodem prakticky nevede pod zemi) se dopravime az k hotelu, kde nam nakonec nabidnou pokoj za prijatelnou cenu - jen je bez oken.

Neda se to rict o moc mestech, ale Porto si nas doslova ziskalo. Je to zvlastni kombinace velkomesta, smesice architektury, zajimave historie s nadechem kolonialna a ......bordelu. Dokonce se da i v samem centru odbocit tak, ze si clovek uplne neni jisty, ze dojde.

My jsme ale dosli, dokonce pri tom odlovili par cachi, svezli se zubatkou a popili portske na dobrou. No a hura do kobky!

Jedeme z kopce... anebo do kopce?

Nase cesta se preklopila do druhe poloviny. Opustime hory a mirime do krajiny, kde Anglicanum prislo vino tak hnusne,ze si do neho zacali lit brandy. Kolem reky Rio Douro po prudkych kamenitych svazich splhaji vinice, kdee vznika nejlepsi portske. Nase pneumatiky zamirily do mestecka Peso da Regua, kde jsme naskocili na projizdku lodi. Bylo to takova hrc-prc akce pro turisty. Vzhledem k odpornosti mesta jsme vyrazili do proklamovaneho srdce oblasti - vesnice Pinhao.

Tady nas ceka zklamani jeste vetsi. Je to spinava dira, kde vubec nic neni. Snad jen par kramu a vetesnictvi podobnych snad jen obchodu jednoho naseho kamarada - ten nastesti s internetem neumi, tak si to neprecte :) V zoufalstvi volame Alesovi, ale ten si z Portugalska nic nepamatuje - byl tu jen par tydnu.

Rychla porada, rychla zmena planu. Startujeme smer Viana de Castelo na pobrezi. Prijezd po Eiffelove moste znamena .lasku na prvni pohled. Hezke historicke mesto s blizkym pristavem. Na radu pruvodce se ubytujeme na nemocnicni lodi Gil Eanes a letime slavit Moncici narozeniny do mesta. Nakonec kotvime v Michellin restauraci s Francouzem a dobrym vinem. Ulovime narozeninovou cache a ....to uz neni pro zapis :)

Za hrichy se musi platit

Na Vianu z vyse hledi krasny kostel a my na treti pokus nachazime schody pro hrisniky. 681 schodu nahoru, 681 schodu dolu! Nahore brutalni saigon v podobe 30 autobusu spanelskych turistu. Rychly obed, prohlidka lodi, neuspesny pokus ulovit 2 cache, rychle koupani v hrozne ledovem mori a cesta smer park de Geres - severni vyspa nasi cesty.

Vse jde jako po masle, nez se nam v nejhorsim miste zblazni navigace. Naberme asi 50 km v horach a do vesnicky Geres prijizdime mirne rozlozeni. Premyslime co dal. Tu se zjevi maly Hobit a nabidne nam ubytovani, krasny pokoj, prijemna vecer-zas je dobre....

Vubec nejvic portugalske Portugalsko

To byl zase vecirek! Hlavy tresti, zaludky na vode, chuze krajne nejista. louceni s Francescem s usnevem a rychle na stabilizacni snidani. Ja mam tradicne horsi rano, Monika se smeje, ale role se kolem poledne prohodi.

Vyrazime ulovit cache a smer Monsanto, ktere bylo v roce 38 zvoleno nejvice portugalskou vesnici. Nutno souhlasit s LP, ze to je spise nejvice hobiti vesnice. Domy maji steny z kamenu, malinkate dvere a nahore truni tajemny hrad. Po rychlem obedu se presouvame krajinou znicenou obrovskym pozarem do dalsiho z hranicnich hradu ve vesnicce Sortelho. Hrad je mnohem zachovalejsi, uvnitr je dokonce hezka vesnicka. Vsude okolo spoust z pozaru. Ja lovim cache, Monika heka v aute :)

Navecer vjizdime do hor a pres nejvyssi horu Portugalska Torre dojizdime do nejvyse polozene vesnice Sebugeiro, kde ihned najdeme pekne ubytovani. Slibovany ruch nikde, vsude jen kozi syr, kozene bundy a prodej psu. Nakonec nachazime otevrenou restauraci, ale personal umi pouze portugalsky. S pomoci LP vybirame jidlo bez mlzu, chobotnic a snad i psu.

Uplne mrtvi usiname pred liskami.

Po siti vyborne znnacenych cest

V rezervaci pruvodce slibuje mnozstvi tras s vybornym znacenim. Jako hlavni zakladnu nam navrhuje mestecko Manteigas s turistickou kancelari. Asi protoze je nedele, maji zavreno. Po delsim bloudeni to vzdame a na vodopad Paco de Inferno jedeme autem s tim, ze zkusime vyrazit na Torre. Tady nas ceka opet zavrene I, priserna nakupni pasaz a zmoknuti (prvni). I se nahle otevira a nabizi nam pruvodce z roku 92 nebo tour kolem jezera za 5eur (mapku). co uz... Po ceste dolu prichazi neskutecne krupobiti, auta v prikope, promrzli cyklisti a tak.

Po perfektne znacene ceste (v tomto provodci) dorazime na konec jezera, kde cesta konci a zacina kamzici stezka oznacena jen kameny. Do toho se kolem zase honi bourka a prsi... Muj plan na romantickou chvilku u jezera prehlasovan.

Vracime se zmrzli a hladovi. Jediny anglicky mluvici podnik nas vypudi, oteviraji az v 7 :( teleci k veceri je bud s houbami nebo mlzi. Hlavneze je to dobry...

Smrt navigatora

Cesta na nejjiznejsi bod nasi cesty vedla opet pres Lisabon - pujcovnu jsme tentokrat radeji vynechali. Po udalostech vcerejsiho dne prevzala oteze navigatora Moncule, coz vedlo k tradicni hadce po bloudeni pri prvni mozne prilezitosti. Tak jsme se tradicne vyliskali a nakonec jsme prejeli kyzeny Ponte Vasco de Gama, nejdelsi most v Evrope. Vskutku uchvatne dilo.

Dlouha cesta rychle utikala, takze kolem 2 jsme si davali toastik v Mertole, ktera ma pekny hrad a lezi na line rece. Ta ale nebyla nasim hlavnim cilem. Kdyz do pruvodce napisi o 'meste duchu kolem opustenych dolu', je zaruceno, ze si dame navic 400 km uplne mimo nasi puvodni cestu. Mina de Sao Domingos kdysi patrily zle britske tezebni spolecnosti, ktera diky chudym portugalskym hornikum nekrestansky vydelavala na tezbe medi. Jelikoz se doly uzavrely jeste pred vznikem EU, mohli jsme videt lom zatopeny neuveritelne temnou vodou. Radeji nedomyslet, co by se stalo, kdby do ni neco / nekdo spadlo.

Pri prohlidce rozpadlych dulnich budov doslo ke katastrofe srovnatelne s nazorem ekologa na zpusob rekultivace terchto dolu. Nas verny druh, pritel, pruvodce, navigator, komunikator a vubec hlava Nokia n97 vypovedelsluzbu. Veskere pokusy o oziveni byly marne. Zmizela navigace, zmizel geocaching, zmizel pristup na blog. Po teto dalsi katastrofe jsme propadli trudomyslnosti a zacali uvazovat o navratu domu.

Behem ztichle cesty bez cile prisla spasna myslenka. Vyzkouset v aute jinou zasuvku. A ejhle! Focus v zapalovaci nenabiji, ale vybiji. Slunce opet zacalo svitit! Cesta opet ziskala cil! Pres nejvetsi evropskou prehradu jsme dorazili do vesbicky Marvao, ktera si truni nad krajinou jako bily klenot. Po kratkem hledani jsme objevili doporucene ubytovani. Portugalec Francesco sice umel spoustu jazyku, ale anglictina ani cestina mezi ne nepatrily. Nicmene stejne jako s vetsinou Portugalcu se s nim dalo domluvit vyborne. Lepe nez s mnohymi Cechy. Krasny levny pokoj s uzasnym vyhledem. Bomba!

To the origins

po tradicni snidani jsme vyrazili do I pro letacek o tour mezi Menhiry. Pani vubec nevedela, ale nakonec nas vybavila na okruh prirodou kolem Galegos. Chvilku na trvalo vesnici najit a dalsi delsi chvilku na trvalo najit cestu. Je zvlastni, kdyz okruh vede v kazdem smeru jinak, ale to asi patri k Portugalcum. Cesta byla krasna, vubec nikoho jsme na ni nepotkali a malem jsme se upekli.

Cestou zpet jsem trval na tom, ze musime videt aspon jeden davny megalit - menhir. Bloudeni krajinou plnou kamenu,nastesti uz autem, bylo bez vysledku. Pro jsme zajeli do vesnice Castelo de Vide, kde nas v I vybavili GPS souradnicemi. Ani tak nebylo snadne 'megalit' objevit. No takova hromadka kameni uprostred pole :)

Po ceste jsme chytli par cachek a valili hladovi na veceri. Pres asi 10 policajtu, kteri umeli jen portugalsky a nekolik zatarasu jsme projeli az k Francescovi. Vyborna vecere, flaska vina a par panaku nas uplne rozloozilo. Jeste v 1 jsme bloudili mesteckem a popijeli kavu, kterou v ramci slavnosti davali zdarma. Do postele jsme dorazili notne podrouseni :)

Dam ti jeste jeden Focus

Neunaveni jsme se rozhodli venovat pamatkam. sintra, na seznamu Unesco, je proto idealni cil. Rano,ono bylo teda spis poledne, jsme vystoupali na Castello dos Mauros. Melo nas varovat, ze to umela zricenina. Aspon vyhled usel...i kdyz za 10 eur rozhodne nestal.

Cestou zpatky jsme ulovili prvni zahranicni cache, nutno rict, ze po solidnim boji. Ale stala za to - holt s novou technikou to jde jako po masle.

Po ceste dolu jsme se stavili v krasne vypadajici restauraci, kde nam prijenmmny cisnik nabidl mistni specialitu. Oba jsme slyseli veprove a jehneci. Sotva jsem se pripravil na jehneci, tak prinesli musle. Z tech jsem se uplne nevzpamatoval doted.

Navecer jsme si nechali Convento dos Capuchos, mirne skepticti. co zase uvidime 'uzasneho' za 10 euro. Nastesti tentokrat to bylo opravdu skvostne. Zivot kapucinu v kamennem bludisti s korkem pusobi neuveritelne silne. To misto ma obrovskou silu a nuti k zamysleni.

Po ceste zpatky jsme si strihli cache na pametniku vojakum,kteri uhoreli pri haseni lesniho pozaru. Vecer par piv v oblibenem baru a hajdy na kute.

Po stopach Jamese Bonda

Krasna letni bourka provazela nas nakup na piknik na plazi. Mila snidane s Portugalci, kteri mazali do prace a start smer Lisabon. Vse slapalo jako na dratkach, kdyby starrenka neskocila pred BMW tesne pred nami. Mokra silnice udelala svojea clio melo tlamu jako zralok. Mily Portugakec bral vsechno s obrovskym nadhledem, pomohl nam vyridit formality a zavolal policii. Za necele 2 hodiny uz jsme vysedali z taxiku v pujcovne, kde nam dali nove auto. Ze jsme zlobili, tak jsmme dostali Focus Combi :)

kazdopadne to balo hodne mile setkani s portugalskou naturou. Uplne vsichni brali vsechno s nadhledem a humorem, dokonce i policajti, kteri byli samy vtipek. Absolutne nikde neexistoval problem. Hodne prijemne.

Nakonec jsme nabrali jen minimalni zdrzeni, takze jsme se rozhodli drzet puvodniho planu - piknik na plazi ve stopach Jamese Bonda. Skoda, ze jsme pri cachovani ztratili krem. Portugalci ho nepotrebuji, takze se nam prijezd na Costa da Caparica protahl. S ceskou drzosti jsme si privlastnili slunecnik a snedli sunku. Krasne vlny nechaly Moniku chladnou, ale jeden Vychodni Nemec si tam uzil fakt skvele.

Inspiraci pro nasi milovanou bondovku , Casino Royale, Estoril jsme si jednodduse nemohli nechat ujit. Pri dojidani pikniku jsme chytli cache u kasina a malem i potulneho psa :)

Pred spanim jsme si panaka proste zaslouzili!

Let a prvni den

Let z Bratislavy probihal zcela podle planu - dekujeme Dosovi a Silve za dopravu na letisko!

V Girone pobliz Barcelony jsme zjisitli, ze se nam mirne zkomplikuje nas zpatecni let. Diky hledani nove letenky na nocovani na letisti docela uteklo. Monika docela i spala, ja chvilku.

Ranni let do Porta predznamenal let - kvuli mlze jsme nesmeli startovat. Pilot na to slapl, takze zpozdeni bylo minimalni. Krasne se o nas postarala pujcovna - odvoz k autu, rychle vyrizeni - az na dodatecne vyrizeni a zalohu na benzin. Pruvan v penezence zacal ve velkem stylu. Ale aspon nas potesilo nove dieselove Clio, ktere skvele zacalo slapat po dalnici do nasi prvni zastavce v Coimbre, podle pruvodcu portugalskem Oxfordu.

tady jsme si pri sjezdu z dalnice spatne vylozili poplatkove brany a potencialni dalsi katastrofa byla na svete - nastesti jsme ji zazehnali na dalsi brane, ale stres z dalsi pokuty zasadne ovlivnil zazitek z Coimbry. K tomu se pridava fakt, ze Portugalci strasne zvelicuji svoje pamatky. je pravda. ze skoro kazda vesnice ma spoustu starych prekrasnych buduv, ale ty, ktere se vsude prezentuji jsou vetsinou zklamani. prvni v rade byla univerzitni knihovna. Nevim, co by vam, ale me rozhodne 'dech nebrala', jako vsem pruvodcum. Jedine, co nam sebrala, bylo 8,5 euro za vstup.

Po vyjezdu z Coimbry jsme meli moznost otestovat podle Lonely Planet 'zmatene dopravni znaceni' na vlastni kuzi. Pokus vyhnout se silne predrazenym dalnicim skoncil tak rychle, jak rychle jsme zacali bloudit - HNED :) Navigace nas posilala do naprosto neuveritelnych mist, pokud jsme se netocili v kruhu. Datum vzniku map asi radsi zkoumat nebudume :)

Diky bloudeni jsme meli moznost videt mnoho uzasnych pamatek (klastery Batalha a Alcobaca), az jsme dobloudili do Mafry ke klasteru puvodne pro 13 mnichu. Ktery skoncil na 1200 mistnostech. Prohlidky nas usetrila zaviraci doba.

Hleadani ubytovani v dalsi zastavce, Sintre, probehlo prekvapive hladce, takze jsme meli jeste spoustu casu na prochazku mestem a ja na svoje zmrzaceni o lavicku, kterou jsme prehledl. S bouli na noze jsme zakotvili na pivko pripravovat plany na rano... No a to je vse pratele - prozatim!

Reportaz psana na... Portugalsku

Celkem snadno by clovek nabyl dojmu, ze na tuhle dovolenou / svatebni cestu (jak je ctena libost) proste nekdo nepreje.

Necht laskavy ctenar posoudi nekolik malo faktu:

- tyden pred odletem klekly SkyEurope, nase ehm... letecka spolecnost
- po slozitem prekladani letu a optimalizacich odletame stastni o den driv smireni s noci na letisti v Barcelone
- na letisti v Barcelone s hruzou zjistujeme, ze lety nenavazuji a bookujeme dalsi letenku, tentokrat o den driv do Barcelony, vyhled na dalsi noc na lavicce +120EUR, stale stastni
- letadlo do Porta ma zpozdeni kvuli mlze,trneme o auto
- pujcovna je OK, az moment predani, kdy striktne vyzaduji kreditni kartu. Jedina alternetiva je dalsi pojisteni +195Eur, ale stale jsme jeste stastni
- cesta po dalnici novym Renaultem Clio jde skvele az do doby, kdy opustime placenou dalnici spatne, hrozi pokuta cca 500 Eur. Nakonec se vse urovna po rade mistniho. Jo,jeste JSME stastni!!!
- navigace nas tradicne posila ruzne, je ne kam chceme. Odhadovane stari map 15let.

Detaily typu skroro zlomena noha, v letadle urvany popruh nebo od ptaka posrany batoh vubec neresime,mame se totiz radi!!!!!
(Cynik ceka uz jen morovou raNu nebo kobylky, pripadne kombinaci)
Vyckejte dalsich zprav frontoveho zpravodaje.

voda 2009

Za povodní...ani jednou jsme nezmokli, bylo teplo a Sázava krásně tekla, jenom byla trochu špinavá...:) Tradiční 4 dny v lihu...s novou bandou 18-52 let - pěstounská rodina na výletě ;)


Foto zde

konečně svatba :)

Konečně jsme se dokopali k probírání fotek ze svatby...svatba byla netradiční, volná a povedená....já si toho moc nepamatuju :) A Lenčina svatba :D Co k tomu dodá Pepa?

Zde prvotní fotky

Osová Bítýška 25.7.2009

Byla jsem na návštěvě u Kačenky, podrbala jsem si činčilu, příšerně zmokla:
M:"Hele, začíná pršet"
K:"Ne, to se Ti jen zdá"
a pak už jenom provazce deště přes které nebylo vidět na 10m vzdálený konec louky...Na zábavě jsme udělaly trochu ostudu a vše vyvrcholilo vandalismem na toyotě z mé strany....

 


P.S. Po x vytrvalých deštích nápisy načmárané do prachu na kapotě i oknech stále drží...chjo...

Svatební cesta

Ne, nejeli jsme na Seychely ani na Bora Bora :) Přesunuli jsme se jenom pár kilomterů od Svojanova do vesničky Rovečné do pensionu U Lípy. Naprosto neskutečné místo, kde se o vás královsky postarají, můžete si zahrát petanque (k tomu samozřejmě lahvinka dobrého červeného :)), zaskákat na trampolíně, půjčit si kolo a mnoho dalších věcí...mají spoustu skvělých nápadů a nic tu není problém...a jestli přijdete na to, z čeho je lipovice, tak nám dejte vědět, protože my to teda nevíme :-D

Drandili jsme na kole (ano,i já), drandili jsme s Toyotou (občas jsme se z ní snažili udělat traktor a žádné protesty kromě pískajícího kola zaznamenány nebyly :)). Viděli jsme spoustu památek, nádhernou přírodu Vysočiny, ulovili pár keší a s nimi souvicející šrámy (brodit se polem ještě zelené pšenice je zážitek, který úplně nedoporučuji...)a mnoho dalšího :)

Úžasný zážitek nám zprostředkovalo železniční muzeum v Mladějově, což je místo plné nadšených lidí a rezavých rozpadlých strojů, které se jim pod rukama mění v opět fungující nádherné mašiny, motorky, náklaďáky nebo třeba koňské povozy...Vřele doporučuji každému, kdo má jen trochu vztah k vláčkům a autíčkům...a kdo ne, může si tam dát Poličku 11°, mňam...

Zkrátka a dobře jsme si to neskutečně užili, tradiční foto najdete zde

Ještě je čas si dělat radost ...

Už se mi to k..evsky krátí, tak jsem se rozhodl si to ještě trošku užít :)

17.6. - čerpání narozeninového dárku z roku 2008. Doteď jsem nikdy moc nepřemýšlel na tím, že balón neletí, když nefouká :) Pár fotek, zbytek snad někdy dodá Doša... snad.

Moje nové kolo od Specialized, monetálně spíše než ježdění, se věnuju jeho zdobení - jako obvykle :)

Samsung LE46B650 PLACTINUM BLACK CRYSTAL TV™ - nová výzdoba obýváku a první prvek domácího kina, na kterém začínám usilovně pracovat.
Vybírat dneska televizi je snad ještě horší, než vybírat troubu (pěčící). Když si člověk vítězoslavně vybere velikost, zjistí, že byl vysazen do nepřátelské džungle. Zorientovat se v nabídce jen jednoho výrobce je nadlidský úkol. Ty, co se mi líbily začínaly nad 50.000.
Výsledkem bylo stanovení cenového stropu a zvolání heuréka - mám ji! Jenže mi to nedalo a začal jsem číst recenzi a komentáře uživatelů. Má clouding a nečernou, černou. Motion je k ničemu. Segmenty jsou moc velké. Takže jsem byl zase na 50.000.
Pak jsem šel do hospody, dal si hnusnou pizzu a zjistil, že mi to je (jako všechno) po 10 pivě jedno. Takže ji mám, i DVD rekordérem za 34.000 a moc se mi líbí, protože ty cloudy má úžasný :)

Švédsko

Krátký výlet do Švédska, země to zaslíbené všem s přezdívkou ULF :)

Částečně za prací, částečně za zábavou, příjemné, ale všechno moc v kvapu a stresu. Chtělo by to návrat v klídku.

Důležitý poznatek - ve Švédsku není draho!

Fotky

Kuře s rajčaty

Tip na hodně rychlý oběd, který i dobře chutná :)

Ingredience: cibule, krůtí, kuřecí maso, případně prasátko, rajčata (ne cherry!) - všeho přibližně stejný poměr. Sůl, pepř, sladká paprika, sójová omáčka.

Necháme na troše oleje zpěnit cibulku, na to dáme maso nakrájené na kostičky, předtím osolené, opepřené a pokapané sójovou omáčkou, chvíli orestujeme, posypeme trochou sladké papriky a přidáme na kostičky nakrájená rajčata. Dusíme do měkka, rajčata se úplně roztečou. Podáváme s rýží.

A překvapivě to chutná dobře :)

Libosváry

Vážení přátelé,
jelikož už většině z Vás dorazila naše svatební oznámení (pokud je někde Česká pošta nezahodila...)můžeme zveřejnit pár fotografií a video s názvem "Vezmeš si mě?" Doufám, že se u nich pobavíte stejně jako my :o)

Video jako ukázka, kterak cyklista na koníka přesedlal :o) Komentář by Ivka...

P.S. Pepova kobylka je vysoká jak vrata do stodoly, jenom to jaksi v porovnání s Pepíkem není vidět (to jako vysvětlení k těm schůdkům ;o))
P.S.2 Ihahahaháááááááááá :D

Foto zde

Go green

Zelená úsporám, šrotovné, zelené pračky, ledničky a konce i trouby, biomasa, biobrusle...

A co konkrétně jsi udělal na záchranu modré (nebo zelené) planety TY?!?

Já si momentálně dávám "gogreen" program, do kterého mě uvrtal Honza Mléčka. Tři dny jen kiwi, špenát, rukola, ... já si dohodil hrozny. Všechno pěkně prohnat mixérem a hurá :)

Janda 38

Už toho bylo nějak moc, tak zas někdy jindy, folks.

Jediná otázka zní, bude s námi aprílové dítko slavit i v srpnu?

www.danjanda.cz

Fotomotototo

První caching

Přátelé, zdaleka ještě nekončíme, držte si klobouky!

První oťukávání s GPS pro nás obstaral Helios, ale první skutečný geocaching jsme uskutečnili okolo Líšně. Jak dokazují fotky, Monika zase vyhrála!

Trágoši i Križani, kteří nás doprovázeli s dětmi a psy, tak spokojení :)

Po cestě přestávka ve dvou geohospodách ...

Geopálava (26.4.2009)

Jedeme z kopce, doháníme resty!

Další z kešerských nápadů nás zavedl na Pálavu. Ve smělém plánu byly 4 body, které moc moc hezky navazovaly.

Start v Pavlově (Loc: 48°52'28.772"N, 16°40'16.808"E), kde nás uvítal pohled na první cíl N 48° 52.538 E 016° 39.701 - po cca 1/2 hodinovém pátrání not found :(

Pokračování na bod 2 N 48° 52.183 E 016° 39.054 jsme si osladili blouděním. Nakonec jsme tam došli, ale nic nenašli. Začal nás přepadat depka a mě alergie :)

Naopak snadnou kořistí se stala N 48° 51.901 E 016° 38.590, kde jsem ovšem přišel o čepici, kterou mi sfoukl vítr :(

Síly pokračovat na poslední nám jaksi prostě došly, tak snad jindy. No každopádně jsme objevili výbornou restauraci v Dolních Věstonicích. Tady

A bez fotek by to snad ani nešlo!

První jarní... Györ

Tak jsme si tak vyrazili zahřát kosti do "siflkádí".

Náhodného cestovatele potěší skutečně milé ceny - ubytování, jídlo, chlast, oblečení - to by na nás muselo něco být :'(

Pro zvídavé jedince malý kvíz. Kolik má Györ obvatel?

a) 650 000
b) 286 000
c) 130 000

Odpovědi pište do diskuze. A ne že to zjistíte na Wiki! My se taky ptali ve zdejší hospodě...

Skutečně maĎarské fotky jen a pouze tady!

Zimní chlupy a 25°C

netřeba komentovat..chudáček Jaroušek se potí i když jenom dýchá...Foto

Prochajda

Pár pěkných foteček s malým a velkým raťafákem....Aresek první, za ním já a za mnou chudinka Filípek :)

Mölltal vol. 2

Po předchozí průzkumné akci jsme vyrazili na Mölltal znovu, tentokrát ve složení Pepa, Monika, rodiče Mülleři, Čanda a Doša.
Počasí nás trochu vypeklo, zato sníh byl vynikající...a nakonec se nám i podařilo uskutečnit mamčin dárek k narozeninám, kterým byl "fousek" (ne, vážně nejde o psa)..:D

Fotečky zde

Dívčí jízda

Tak jsme s holkama oslavily konec zkouškového a zkolaudovaly byteček...A jak to vypadá, když pět bab slaví? Zeptejte se Pepy...;)

Foto zde

Kde má Popelka své holoubky?

 

Pepa si spletl rýži s čočkou (!) a tak musel přebírat a přebírat a přebírat :D

Ale jinak vaří výborně!

Prašan, všude kam se podíváš

Prodloužený víkend ve znamení průzkumu korutanských ledovců dopadl střídavě oblačně. Mölltahler Gletscher nás uvítal mlhou jako prase, zimou jakou prase a větrem jako prase. Pak si nechal jen zimu, aby na poslední den přidal vítr jako 2 prasata :)

Nicméně terény mimo sjezdovky skvělé, ubytování taky výborné, takže celkově hodnotíme ****

Fotky - tentokráte v nižší kvalitě jen z mobilu, poněvadž jsme stále více líní :)

Exitus Lužánek

Tady jsem se naučil bruslit, tady jsem poprvé řval na rozhodčího, tady jsem se naučil pískat :)

Vánoce 2008 a Silvestr

24.12. na Štědrý den jsme měli návštěvu v podobě táty Mecha a babičky Hanákové. Bylo to fajn, akorát vařit dvě různá jídla bylo trochu zmatené :)

No a Silvestr, to byla párty zas jako zamlada..díky Zdeny, žes nám přemontoval postel

P.S. Auta jsou součástí rodiny!

Foto zde.. kdybyste se divili, proč fotíme asfalt, zeptejte se hyperaktivní Bellinky:)

 
Náš první návštěvník...má velké bobky a vždycky nám ucpe budku, že se tam nikdo jiný nevejde:)

Naše nové róby

 
Oba jsme s Pepíkem kompletně obměnili lyžařské oblečky...a zde je výsledek :)

Historicky 1. návštěva v novém bytě a sklípek

20.12.2008 jsme s velkou slávou přivítali první návštěvu. Tohoto privilegia se dostalo Müllerům a Doškům :)

Měli jsme tu trochu nepořádek..no ale co byste chtěli...:)

P.S. Dostali jsme krásnou ptačí budku i se zobáním a lojovou koulí..první bobky už tu taky byly...děkujeme:D

No a proč vlastně naši přijeli..?? Protože na návštěvu navazovala vánoční party ve sklípku přece!

Foto